čtvrtek 29. září 2011

Faunův labyrint/El laberinto del fauno (ŠP/2006)

Píše se rok 1944 a dvanáctiletá Ofélie jede se svou těhotnou matkou za otčímem, frankistickým důstojníkem, který kdesi v horách na severu Španělska potlačuje zbytky republikánského povstání. Život ve vojenské posádce ale nenabízí Ofélii pouze realitu poznamenanou boji s povstalci, všeobecným nedostatkem jídla a velmi chladným vztahem s otčímem – v nedalekém starodávném labyrintu potká dívka jednou v noci starého fauna, který ji prozradí, že je ztracenou princeznou kdysi mocné pohádkové říše a současně poslední nadějí na její záchranu. Než se ale opět setká se svým královským otcem, musí splnit několik úkolů. Fascinující podívaná a silný příběh o tom, že ve světě dětské fantazie se za život, čest a odvahu platí stejná cena jako ve světě dospělých. (oficiální text distributora)

Tak tenhle film není žádná sranda ani pohádka, to teda ne. Pěkně mě vyděsil. Faun byl sice kladná postava, ale přesto vypadal strašidelně. A co teprve Pojídač dětí (jo, přesně, ta obluda, co rozkouše vílu) - ten byl opravdu hnusný. Myslela jsem, že sem umístím i jeho obrázek, ale je tak hrůzostrašný, že prostě nemůžu...

Atmosféra filmu taky přívětivá nebyla. Neustále to vypadalo, že je vše vlhké, studené a špinavé. Musela jsem se přikrýt teplou dekou, abych nenastydla - taková mi z toho byla zima.
8/10



No já už si ho nepustím. Netvrdím, že se mi nelíbí, ale je takový ... depresivní. Přesto: máte také rádi mytologické bytosti? Fauny, víly (skřítky a trpaslíky ráda nemám - nemohu si pomoci, ale nepůsobí na mě příliš důvěryhodně; omlouvám se všem hodným skřítkům a trpaslíkům; píšu, jak to cítím) ...?



neděle 18. září 2011

Nine

23. září se v trafikách objeví DVD s muzikálem Nine s hvězdným hereckým obsazením




Po úspěšném oscarovém muzikálu Chicago se režisér Rob Marshall pouští do další velkolepé podívané. Excelentní taneční čísla a superhvězdná herecká sestava dominují této filmové verzi proslulého brodwayského muzikálu "Nine".
Film nás zavede do italských Benátek, kde se režisér Guido Contini (Daniel Day Lewis) snaží dokončit svůj film. Čerstvému čtyřicátníkovi ale kazí radost nastupující krize středního věku a hlavně nedostatek inspirace. Navíc podléhá vlivu mnoha žen, které ho obklopují. Matky (Sophie Loren), manželky (Marion Cotillard), milenky (Penélope Cruz), celoživotní múzy (Nicole Kidman), kostýmní výtvarnice (Judy Dench), módní redaktorky (Kate Hudson)... (oficiální text distributora)

Ve stejný den vyjde také DVD s filmem Nezničitelní/Nesmiřitelní/Co se nepromíjí - to jsou všechno názvy pod kterými se u nás vysílá film The Unforgiven - western s Burtem Lancasterem a Audrey Hepburn v hlavních rolích

Deštník (CSR/1967)

Krátkometrážní film natočený na motivy povídky Guye de Maupassanta.
Klára je velice spořivá žena - nutí svého muže chodit do práce, i když pobírá velice slušnou rentu. Doma hodila po svém muži žehličkou, protože požadoval peníze, aby si mohl koupit nový deštník. Ten mu propálili kolegové v práci - a Klára je za to nyní žaluje. Požaduje uhrazení znehodnoceného předmětu.

Při soudní při se ale v soudní síni objeví zástupce pojišťovny a naopak on požaduje uhrazení částky 20 franků za deštník. Lakotná žena totitiž naléhala na pojišťovnu, aby škodu uhradila. Pojišťovna Kláře podlehla a škodu uhradila, i když věděla, že na náhradu nemá nárok. Nyní se ale dozvěděla, že žena znovu vymáhá škodu u soudu ...


No prostě - pán má doma ženu, která je pořádný škrt, je tak strašně lakotná, že se jí rozbuší srdce a udělá nevolno pokaždé, když má vydat byť drobný peníz na nějakou nezbytnost. Korunu tomu nasazuje manžel. Tak moc miluje svoji ženu Kláru, že jí nazývá andělem a omlouvá tuto její nemoc (mezi ostatními lidmi zvanou hamižnost). Nic na tom, že mu rozbila hlavu žehličkou - vždyť ona je ale jinak učiněný anděl ....

středa 14. září 2011

Edith Piaf/La Môme (FR/2007)

Narodila se na chodníku, vyrůstala v nevěstinci, vydělávala si pouličním zpěvem... Přesto se z ní stala světoznámá hvězda první velikosti. Život Edith Piaf (vlastním jménem Edith Giovanna Gassion) byl bojem o hudbu, přežití a lásku. Její magický hlas, vášeň a přátelství s hvězdami její doby (Marlene Dietrich, Jean Cocteau, Yves Montand aj.) jí od dětství v chudobě přivedlo k obdivu celého světa. Žila vždy naplno a "ničeho nelitovala..." . Díky své neuvěřitelně silné vůli a neobyčejnému nadání se vypořádala s tragickým osudem a její sen z dětství se stal skutečností. "Jednou budu bohatá, budu samé prachy. Budu mít bílý auťák a černého šoféra." Nechtěla dát světu šanci na ni zapomenout a povedlo se jí to beze zbytku. "Velcí umělci nepatří jen jedné generaci, zůstávají tu napořád." (oficiální text distributora)




Edithina matka - pouliční zpěvačka - uvěří slibům muže, který jí slibuje závratnou kariéru a odchází s ním. Dceru nechává u své matky. Poté, co se dívčin otec vrátí z vojny, odváží dceru ke své matce - majitelce nevěstince. Zde se děvčátka ujímají prostitutky. Nejvíce přiroste k srdci prostitutce Titine.


Malá Edith onemocní očním zánětem, který se naštěstí po dlouhé léčbě podaří překonat a Edith nepřijde o svůj zrak. Otec nastupuje k cirkusu jako akrobat - a dceru bere sebou. Po hádce ale cirkus opouští a předvádí akrobatické kousky na ulici.


Edith je spíše dítětem ulice. Na ulici zpívá a vydělává si tak na život. Peníze musí odvádět. Společnici jí dělá její nevlastní sestra přezdívaná Mômone, vlastním jménem Simone Berteaut. Při jednom pouličním vystoupení si Edith všimne Louis Leplée a pozve ji do svého klubu, aby zde vystupovala. Leplée je o něco později zavražděn. Z účasti na tomto činu je podezírána i Edith a společnost se k ní obrací zády. Pod ochranu jí bere Raymond Ass. Učí jí zpívat - artikulovat, vystupovat ...




Pak přichází profesní úspěch. Stává se žádanou a oblíbenou zpěvačkou. Následují koncerty, nahrávky .... Seznamuje se s Marcelem Cerdanem. Profesní úspěch je vykoupen soukromými tragédiemi........




Na film jsem se hodně těšila, vždyť Marion Cotillard za něj získala Oscara. Ale po tom, co jsem si film pustila si nejsem jistá, co si o něm mám myslet. Byl pro mě spíš zklamáním? Já vlastně ani nevím. Možná jsem si od něj slibovala příliš mnoho, Tak v bodech:

1.
Ok, tenhle bod je spíš moje vina - nešel mi pustit originální zvuk. Nebo jsem to spíš nesvedla. Ale ten český dabing byl příšerný. Myslím konkrétně dabing Edith Piaf - Marion Cotillard. Kde kdo nadává na dabování filmů. Já s ním problém nemám. Pravda, film si nesmím pustit nejdřív v originálním znění a pak si ho pustit v češtině. To už mi pak dabing vadí. Poslouchat Edith, která mluví stejným tónem a hlasem, když je opilá a stejným tónem a hlasem, když je třeba naštvaná je hrozné. Prostě dabingová herečka nasadila jeden "výraz v hlase" a držela se ho po celý film, takže odhadnout rozpoložení herečky šlo opravdu jen z obrazu.


2.
Občas jsem se dost ztrácela v ději. Přeskakování ze zpěvaččina dětství do jejího stáří nebo dospělosti mi dělalo problém. Dítě od dospělého celkem snadno rozeznáte, ale dospívajícího od dospělého už může být trochu těžší.


3.
Chápu, že vměstnat život takové osobnosti do jednoho filmu je dost problematická záležitost. Jak to sakra do těch 2 hodin a 20 minut narvat?! Zběžně jsem přečetla Edithin životopis na wikipedii a hned mi bylo jasné, že do filmu se toho opravdu moc nevešlo. Téměř všechny události v jejím životě byly spíše zmíněny, nijak zvlášť se jimi nezaobírá. Občas mi to přišlo jako výčet událostí v jejím životě a ještě na přeskáčku.


Film bych si rozhodně užila víc, kdybych do něj nešla s takovým očekáváním. Asi jsem nespravedlivá. Prostě jsem si slibovala něco jiného než to, co jsem viděla. Marion Cotillard hraje jako o život, to se musí nechat. A já neumím filmovat, abych si to vytvořila po svém ;-)


neděle 4. září 2011

šermířské souboje z filmu

PRVNÍ DUEL Z FILMU SLUHA JEJÍHO VELIČENSTVA

DRUHÝ DUEL Z FILMU SLUHA JEJÍHO VELIČENSTVA

DUEL Z FILMU ČERVENÝ BEDRNÍK (starší verze)

DUEL Z FILMU SCARAMOUCHE


Jaký souboj a z jakého filmu je váš oblíbený?
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...