Dívala jsem se na film z roku 1963 s Gerardem Barrayem v hlavní roli. Film si pamatuji z dětství, ale nejsem si jistá, kterou verzi. Italsko/francouzskou z roku 1963? Americkou natočenou roku 1952? Opravdu si nepamatuji. Připadají mi povědomé obě.
Baví diváky na tržištích, vyhrává souboje a dobývá srdce i ložnice krásných dam. Pod maskou se skrývá legendární představitel D´Artagnana ze Tří mušketýrů Gérard Barray! Francouzsko-španělsko-italský romantický film, při jehož sledování nezůstane jediné oko suché. Mladý bouřlivák Robert la Fleur jezdí od dětství s komedianty, a vystupuje jako oblíbená komická postava „Scaramouche“. V Paříži ho vyhledá markýz de la Suchill, aby se ho zeptal na jeho mládí, a především na jizvu na jeho hrudi. Domlouvá si s ním schůzku, ale den na to je nalezen mrtev, a Robert le Fleur je obviněn schovankou markýze de Suchill Dianou neúmyslně z jeho vraždy. Robert se snaží dokázat svou nevinu a s pomocí Diany se mu to daří. Nakonec se dostane na zámek svého otce, ale ještě musí být dáno spravedlnosti zadost a všichni intrikáni a vrazi musí být po zásluze potrestáni. (oficiální text distributora)
Gerardovi dobrodružné filmy sluší. Tedy, jemu to v nich sluší. Film není takový ten akční á la Piráti z Karibiku nebo Harry Potter. Dřívější technika to nedovolovala. Kinematografie se posunula mílovými kroky dál. Zato má v sobě něco, co vás přiměje si jej pustit i po tolika letech. Viděla jsem ho v dětství a to že jsem dospěla mu vůbec na ničem neubralo. Pořád je to pro mě ten úžasný dobrodružný film.
To, že se ve filmu šermuje, snad není třeba zmiňovat. Nejslavnější a nejznámější je závěrečný souboj. Na youtube je dostupný pouze ten z americké verze. Těžko zhodnotit, který je hezčí. Nicméně oba jsou dlouhé. A neflákají to. Když se ve filmu odflákne šermířský souboj, je to pro mě jako by tím znehodnotili celý film.
Ještě se musím pozastavit nad jednou věcí - krásou dřívějších hereček. Jo, jo, dnes jsou také krásné - stejně jako tehdy byly i ošklivé a naopak. Jenomže dřív nebyla retuš v takové míře a oni jsou opravdu JINÉ. Neskákali okolo nich vizážisté, stylisté, retušéři ... Prostě jim tu jejich krásu mnohem víc věřím.
fotografie nalevo: Michéle Girardon
fotografie napravo: Gianna Marie Canale
Blahopřeji k pěkným stránkám, Silvie, s velikou radostí jsem si poslechla "Les Comdiens" právě dnes, kdy je našemu milému Gérardovi právě 80 let!
OdpovědětVymazatMíla Hav./2.11.2011
A já vám děkuji za váš milý komentář a za připomínku.
OdpovědětVymazat